I se závažným duševním onemocněním lze získat práci na volném trhu. Přicházíme s novou podporou

Neustále hledáme cesty, jak zvýšit pracovní uplatnitelnost lidí s duševním onemocněním. Jednou z možností může být mezinárodně uznávaná metoda IPS - Individual Placement and Support, která podporuje zaměstnávání OZP na volném pracovním trhu. A abychom před samotným zavedením této služby co nejlépe zmapovali potřeby všech aktérů, uspořádali jsme k tématu zaměstnávání v praxi 'Setkání spolu 2026'. Kulatý stůl, na který jsme pozvali nejen zástupce klientů a zaměstnanců, ale také odborníky, IPS metodiky, HR a zaměstnavatele. Jaké jsou výsledky diskuze? A co může IPS metoda přinést našemu kraji i jednotlivcům?

V Moravskoslezském kraji teď připadá na jedno místo pro osobu se zdravotním postižením více než sedm uchazečů. Zároveň ale není řečeno, že člověk s duševním onemocněním nemůže získat práci na volném pracovním trhu. Právě naopak, je žádoucí, aby získal takové pracovní místo, ve kterém uplatní svou kvalifikaci a vzdělání. Jedním z bodů, na kterém se všichni účastníci Setkání spolu 2026 shodli je, že kvalitní práce pacientům přináší režim a stabilitu, pocit užitečnosti, komplexnější vztahy i možnost posilovat svou sebedůvěru a sebehodnotu. To všechno může pozitivně ovlivnit léčbu i vývoj nemoci do budoucna.

"Víme jistě, že důstojná práce podporuje zotavení. Vznik, průběh i léčbu duševních poruch chápeme v biopsychosociálním kontextu. Vedle genetických a jiných biologických faktorů hrají často významnou roli rovněž vlivy ze sociální oblasti života, tedy například vztahy či možnosti seberealizace," zaznělo na úvod Setkání spolu 2026 z úst MUDr. Jany Králové, která působí na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Ostrava a Katedře klinických neurověd LF OU.

Co umí IPS

IPS metoda umí otevírat dveře k zaměstnavateli, kam by se běžně žadatel nedostal. Nejenže předem vytipujeme a domluvíme firmy a další subjekty trhu, které jsou ochotné zvážit zaměstnávání OZP, ale také budeme moci pomoct s prvním kontaktem a vyjednat potřebné podmínky, aby dohoda vyhovovala oběma stranám. Naše podpora navíc neskončí momentem nástupu do práce, ale budeme k dispozici i během pracovního poměru, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Další z výhod IPS metody je fakt, že při něm IPS specialista spolupracuje také s lékařem žadatele či dalšími odborníky.

IPS vznikla v Americe, ale v České republice se k ní aktivně hlásí a ve své práci ji využívá přibližně 18 multidisciplinárních týmů působících v 8 krajích. Na Setkání spolu byla přítomná také paní Mgr. Nikol Pllunciová, která pod hlavičkou organizace Práh Jižní Morava spolupracuje dokonce se 160 firmami, mezi nimiž jsou například úřady, ale i velké firmy typu IKEA Brno.

V Moravskoslezském kraji zatím IPS tým neexistuje, Spirála Ostrava ale na zavedení právě pracuje. "S naší dosavadní podporou má metoda mnoho styčných bodů. Například část, kde připravujeme klienta na pohovor či nástup do práce apod. Zásadní rozdíl je v tom, že chceme násobně rozšířit možnosti jeho uplatnění a vytvářet další příležitosti." vysvětluje Eva Krestová, ředitelka Spirály Ostrava.

Jak překonat bariéry?

Pro úspěšnou inkluzi a zvýšení uplatnitelnosti osob s duševním onemocněním zůstává klíčové odbourávat zbytečné předsudky. Ve chvíli, kdy mají všechny strany dostatek informací, zaměstnávání OZP nemusí být ani problematické, ani nákladné. "Proto se chystáme přímo do firem, vysvětlit, co mohou čekat a že mnohdy stačí drobná úprava pracovních podmínek, aby vše klapalo. Lze zvážit například flexibilní pracovní dobu, možnost práce z domova nebo zajištění častějších přestávek. Hosté kulatého stolu také potvrdili, co sami dobře známe: OZP bývá velmi loajální, pracovitá, dovede inspirovat v kolektivu a do firemní kultury může vnést nové prvky, třeba empatii," vysvětluje Darja Koťátková, HR manažerka a spoluzakladatelka Spirály Ostrava.

Stejně jako zaměstnanci oceňují otevřenou mysl a transparentnost u zaměstnavatele, funguje to i opačně. Někteří z HR zástupců na diskuzi potvrdili, že pokud vědí dopředu, do čeho jdou, mohou lépe připravit pracovní podmínky i ostatní členy týmu. Žadatelé nemají povinnost hlásit svou diagnózu a ta podle mnoha hostů diskuze ani není to, co je třeba komunikovat a co je zajímá. Naopak potřeby a omezení ano. Pomáhají budovat vzájemnou důvěru a nastavit správné podmínky pro obě strany.

Ideální situace pak nastává, když se nemoc nepromění v cejch a pracovník se plynule zapojí do běžného provozu, aniž by trpěl jakýmkoli stigmatem. "To je vlastně cílem celé IPS metody. Otevírat dveře, usnadnit vzájemnou dohodu a podpořit přijetí duševního onemocnění. Aby nebylo vnímáno jako handicap, ale jako běžná součást našich životů, se kterou lze smysluplně pracovat. Stejně jako u zdravých osob by tak mohly na pracovním trhu o žadatelích rozhodovat kompetence, chuť pracovat a adekvátní kvalifikace.

Jakákoli firma či organizace, která se chce zapojit do zaměstnávání lidí s duševním onemocněním na volném pracovním trhu, se může spojit s vedoucím sociální rehabilitace Janem Juračkou prostřednictvím e-mailu jan.juracka@spiralaostrava.cz.

Projekt Setkání spolu je financován z rozpočtu Moravskoslezského kraje.